Intervenční metoda O.T.A. u dětí s PAS raného věku
Kroky a stručný postup pro každodenní práci rodičů
Intervenční metoda O.T.A. u dětí s PAS raného věku vznikla v rámci longitudinální studie, prováděné R. Straussovou, Ph.D. pod vedením prof. PhDr. RNDr. M. Vágnerové, CSc., na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v letech 2011–2016. V jejím průběhu byla metodika práce optimalizována a upravována. Práce Stimulace sdílené pozornosti u dětí s pozitivním screeningem autismu ve věku 17–30 měsíců za využití evidence-based metody Videotrénink pozitivních interakcí VTI (v zahraničí VIG) přinesla pozitivní výsledky a jejím výstupem byla kreslená metodika "Kroky a stručný postup pro každodenní práci rodičů", která byla jako brožura vytištěna pro smluvní praktické lékaře VZP pro děti a dorost a prostřednictvím SPLDD a OSPDL těmto lékařům distribuována.
Metodiku lze stáhnout jako e-book zdarma ZDE (pdf, 1,6 MB)
Intervenční metoda O.T.A. vznikla pro děti raného věku, které selhávají v klíčových dovednostech směrodatných pro autismus. Metodika je vhodná nejen pro děti s rizikem PAS nebo děti raného věku. Její využití je mnohem širší, prospěch z ní může mít každé, i mnohem starší dítě, dítě s problémy v komunikaci, dítě hyperaktivní, ale také například dítě v náhradní rodinné péči.
Metodika obsahuje souhrn cvičení – jednoduchých interakcí rodič–dítě, ověřených v rámci výše uvedené longitudinální studie, které jsou běžně v rodinách přítomné, ale které u dítěte s autismem ubývají a postupně vymizí. Cvičení interakcí pozitivně ovlivňuje další vývoj dětí ohrožených PAS.
Graf zobrazuje výsledky u 16 dětí zařazených do vyhodnocení výzkumu. U všech dětí byly zaznamenány pozitivní změny. Podmínkou byla každodenní intenzivní práce rodičů. Koučing rodičů probíhal za využití evidence-based metody Videotrénink pozitivních interakcí. Metoda byla modifikována pro potřeby dětí s PAS za využití výsledků nejnovějších výzkumů z oblasti neurobiologie, autismu i vývojové psychologie. Východiskem byla především teorie attachmentu, teorie zrcadlových neuronů, teorie mysli a teorie centrální koherence u PAS.
Autismus je nevyléčitelné neurovývojové postižení. Nicméně dobře mířenou rehabilitační péčí se dá změnit vnímání a tlumit symptomatické projevy poruchy. Ve zcela raném věku lze dosáhnout pozitivních výsledků poměrně rychle a budou-li změny a nové dovednosti dostatečně fixovány, může dojít u dítěte ke změně trvalé, což se během necelých 6 let v longitudinální studii prokázalo. Některé děti už nadále n e v y k a z o v a l y odchylky v oblastech diagnosticky významných pro PAS. U takových dětí nebyl autismus vyléčen, pouze se aktivovaly dovednosti, které by bez přesně mířené intervence vůbec u dítěte nenastoupily. Jejich vývoj byl tedy nadále podobný vývoji vrstevníků, i když nastoupil opožděně. Diagnostická kritéria pro PAS tyto děti nadále nesplňovaly.
Tato intervenční metoda neměla vliv na vývoj řeči. U dětí, u kterých byla potvrzena vývojová dysfázie, bylo třeba zahájit logopedickou intervenci. Ale chuť komunikovat a schopnost rozumět sociálnímu významu komunikace byla nastavena. Také sociální dovednosti a schopnost rozumět prožívání druhých byly přítomny. Výsledky studie jsou zobrazeny v grafu.
Od roku 2019 probíhá velká longitudinální studie této metody, kam je zařazeno 100 rodin dětí s potvrzenou dg. PAS raného věku. Průběžné výsledky ukazují, že účinnost metody je stále vysoká.
