Sdílená pozornost – diagnostická doména PAS
Mezi hlavní dovednosti, na které bychom se měli u dítěte raného věku při vyšetření zaměřit, je oblast sdílené pozornosti. Do této oblasti patří dovednosti, které zvládá i dítě s autismem, jako je duální dělení pozornosti, neboli prostý oční kontakt, který bývá i u dětí s PAS v tomto věku často přítomen, jen mívá menší frekvenci. Dále prosté ukazování prstem na objekty (imperativní ukazování), které u dětí s PAS obvykle chybí, ale může být i přítomné.
Další dovednosti z oblasti sdílené pozornosti jsou ale u dítěte, jehož vývoj není typický, obvykle deficitní a svědčí pro nástup poruchy. Sem patří reakce na zavolání jménem (zavoláme-li dítě jeho jménem, otočí se), a především triadické dělení pozornosti: objekt – osoba 1 – osoba 2, kdy dítě sledující objekt, ho ukáže prstem a přejde pohledem na druhou osobu, aby si kontrolovalo, zda se osoba dívá. Ukazuje a deklaruje svůj zájem, sdílí ho s druhým. Také ve chvíli, kdy dítě objeví zajímavý předmět, ukáže ho druhému a zároveň se dívá, zda ho druhý vidí. Tedy umí se pochlubit.
Již od třetího měsíce si dítě vytváří cit pro to, jak dokáže svým chováním měnit chování blízkých osob (Bauer 2016, s. 63). V tomto okamžiku začíná kojenec zaměřovat svou pozornost podle pohledů druhé osoby. To je další důležitá dovednost sdílené pozornosti, kterou bychom měli u dítěte mezi 15—24 měsícem věku hlídat. Zda dokáže sledovat pohled druhé osoby, zda se podívá na vzdálený objekt, na který rodič ukazuje. Jedná se o schopnost sledovat pohled druhého („vím, kam se díváš“).
Sdílená pozornost se začíná objevovat ve vývoji dítěte mezi 6. a 12. měsícem věku. Je to schopnost dělení pozornosti mezi dítětem, druhou osobou a objektem zájmu (předmětem nebo událostí). Ve věku 12—15 měsíců by dítě mělo mít schopnost sdílet zájem s druhým – přecházet pohledem z osoby k objektu zájmu a zpět na druhou osobu.
V 18. měsících dítě spontánně ukazuje na objekt svého zájmu a tento zájem sdílí s druhým – nutí nás podívat se na to, co ho zajímá: podívá se na objekt (např. hračku) a zpět na druhou osobu, usměje se. Jedná se o tzv. deklarativní ukazování a jde o jeden z důležitých vývojových milníků. Smyslem deklarativního ukazování je zkušenost sociálního sdílení.
Selhání ve sdílené pozornosti je nejvýraznější specifickou odchylkou svědčící pro autismus v raném věku1 (mezi 9.—36. měsícem věku dítěte), rozpoznatelnou již ke konci prvního roku života dítěte. Sdílená pozornost selhává u dítěte s autismem dříve, než se přidají další symptomatické projevy, jako repetitivní chování, zvláštní zájmy aj. – ty se objevují až později a jsou jasně vykresleny před pátým rokem věku.2
Sdílená pozornost je schopnost, jejíž zhoršení nebo ztráta má lavinový efekt na raný vývoj dalších schopností a fungování mozku dítěte, není ovšem příčinou autismu3.
Screeningové metody, které zahrnovaly prověřování sdílené pozornosti, byly jediné schopné autismus spolehlivě identifikovat.
Oblast sdílené pozornosti, sdílení zájmů, vyvození očního kontaktu a možnost aktivního zapojení dítěte do sociálních interakcí i komunikace stojí v čele všech terapeutických aktivit u dětí s PAS raného věku právě pro onen lavinový efekt, který může terapie zvrátit a nastavit tak vývoj žádoucím směrem. Pokud se u dítěte s autismem objevuje sdílená pozornost, začíná verbalizovat, pracuje pod intervencí a jeho IQ v dětském věku je 70 nebo víc, je velmi vysoká pravděpodobnost že dosáhne velké míry nezávislosti v dospělém věku4.
Stimulace sdílené pozornosti
Nácvik sdílené pozornosti je velmi efektivním nástrojem pro práci s dětmi s PAS, sdílená pozornost otevírá možnost učení se („vím, co mi ukazuješ“), a tím i možnost přenesení na další oblasti vývoje, včetně vývoje řeči.
Důležité je začít s dítětem pracovat co nejdříve. Děti, které žijí delší čas bez stimulace prosociálního chování, přestávají interagovat s ostatními a rychle se uzavírají do sebe.
Ideálním terapeutem je při tréninku sdílené pozornosti rodič. Rodič – jako nejdůležitější člověk v životě dítěte – má moc přirozeným způsobem iniciovat vztah s dítětem a pomoci mu tak v otevírání se, které vede k dalšímu prosociálnímu chování.
Zdroj: Straussová, R. (2016) Stimulace sdílené pozornosti u dětí ve věku 17–30 měsíců s pozitivním screeningem autismu jako nástroj prevence dalších pervazivních změn ve vývoji a prohlubování symptomatiky. (Disertační práce). Praha: Ped F UK
1Roeyers 2010, Jones et al. 2014
2Charman 2003, s. 321; Jones et al. 2014
3Charman 2003, s. 317
4Carbone et al. 2010